Láska je, když mi rozumíš

Před patnácti lety jsem se zamilovala do výhod bezplenkové komunikační metody. Od té doby pomáhám rodičům odhalovat tajemství tohoto hlubokého porozumění a vzájemné komunikace.

Nemám ráda stěhování. Vždycky mě vyhodí z rytmu, ze zaběhaných stereotypů a pohodlného teplíčka. To poslední stěhování však bylo více než výživné. Dalo mi neuvěřitelně mnoho signálů, kde všude se ještě musím změnit. To, co jsem ale vůbec nečekala, bylo potvrzení, že jsem i přes pochyby udělala spoustu věcí správně.

Čerstvým důkazem jsou noví sousedi. Ti nezávisle na sobě tvrdí, že mám úžasné děti. Tak vychované, tak slušné, tak milé, tak vyrovnané, nesobecké, soběstačné a samostatné. Děti, které se nebojí říct, když něco potřebují.

Když za mnou mé pubertální dítě přijde po víkendu u kamarádky a řekne: „Mami, ty jsi opravdu cool!“, není to samochvála, to je prostě štěstí. A když mi druhé pubertální dítě po příchodu domů jde nejdřív padnout do náruče, a pak začne vyprávět, co bylo ve škole, cítím, že je něco správně.

Postupně jsme se za ta léta naučili, jak si lépe rozumět. Jak respektovat potřeby toho druhého i svoje vlastní. Nejsme perfektní. Máme své dny, kdy komunikace nefunguje. Ale pak přicházejí ty dny, kdy to zase funguje. Kdy si umíme říct „mám tě rád“, ale i „mám problém“.

Na začátku to bylo úplně jinak. Já jsem vyrostla v prostředí, které mé potřeby už v kolébce docela slušně ignorovalo a nutilo je přizpůsobit se potřebám dospělých okolo. Co si počít s miminkem, aby bylo spokojené, mi neprozradila ani moje nejlepší kamarádka. Když se jí v osmnácti narodil první syn, dělala to tak, jak řekla maminka a tchýně, nebo pan doktor. Její návštěvy byly strašně náročné, dítě bylo uřvané, nebylo schopné se zabavit, nechtělo usínat a spát. Přebalování byl boj. Kamarádka byla nevyspalá a naprosto vyřízená. Pak přišlo období vzdoru. Pak problémy ve školce....

Já jsem si díky tomu dobrých deset let myslela, že já žádné děti mít nechci.

Když pak přece jenom biologické hodiny nešlo umlčet a tělo chtělo otěhotnět, vrhla jsem se na internet a hledala, jak to dělat jinak, jak to dělat příjemněji, jak se nenechat zničit. Hodiny a dny jsem studovala jak v angličtině tak v němčině. A pak jsem narazila na knihu Koncept Kontinua od Jean Liedlffové. A ta naprosto zarezonovala s mým srdcem. Ano, tak je to správně.

Kontinuální, neboli přirozené rodičovství, je založené na úctě. Zakládá se na přijetí všech základních potřeb dítěte a na jejich naplňování. Prospívá jak jeho psychice, tak psychice dospělého. Spokojené dítě má za následek spokojené rodiče.

Na českém webu se o tom tenkrát postupně začínalo mluvit. O šátkování, o přirozeném porodu, o kojení podle potřeby, o rodinné posteli. O jednom se ale nemluvilo vůbec: o přirozené hygieně kojenců. A přitom je to potřeba naprosto základní a od ostatních neoddělitelná.

Informací bylo opravdu málo. V češtině nic, v němčině jeden článek. V angličtině dvě knihy. Díky jazykům jsem byla schopná ptát se na všechny strany, zapojila jsem se do všech dostupných fór a emailových konferencí. Přečetla jsem všechny dvě knihy. A praktikovala se všemi třemi dětmi.

Postupně jsem pochopila, kolik chyb může člověk nadělat metodou pokus-omyl. Zjistila jsem, že je dobré mít kamarádku, která se mi nevysměje, ale pomůže mi, protože to zná a má zkušenosti. Kamarádku, která odpoví na otázky a povzbudí, když to budu chtít vzdát. A proto jsem se jí stala.

Už od roku 2002 jsem byla mentorkou přirozené hygieny kojenců americké dobrovolnické organizace diaperfreebaby.org. Psala jsem články, bez nároku na honorář pořádala semináře v A-Centru, založila info stránky mokosha.info. Minulý rok jsem absolvovala německý certifikační kurz pro kouče přirozené hygieny kojenců a nyní se podílím na jeho vedení.

A teď se vracím domů a nabízím ti své know-how i v češtině. Nabízím ti své přátelství, své porozumění a povzbuzení. Své zkušenosti už nepředávám s naivním prvotním přesvědčením, že existuje jedno univerzální řešení pro všechny. Mé děti mě naučily, že jsme každý jiný a že je potřeba to respektovat.

Když do skládačky vzájemné komunikace přidáme další dílek respektu, je to žitá láska. A lásku je dobré podporovat.

Já ji podporuju ráda. Jak u nás doma, tak u vás doma. Ty rozzářené dětské oči a pusa od puberťáka za to stojí. Vedle textů na webu nabízím porozumění a zkušenosti, a to buď formou obecnějších eBooků nebo na míru šitých skypových konzultací.

Metoda pokus-omyl stojí čas. Hodně času. Chytni se nabízené ruky a získaný čas věnuj svému úžasnému miminku.

Mgr. Barbora Berlinger
Schwarzer Gundweg 21
87509 Immenstadt im Allgäu
+49 (0)8323 / 99 800 80
b.berlinger @ mokoshop.eu